Soudní znalci jako arbitři justičního bezpráví

Čas od času potřebují systémové složky umlčet nějakého toho kritika, ať už sebe sama, či systému jako takového. Za minulého režimu prý bylo obvyklé například udělat z takovýchto jedinců duševně vyšinuté. Hojně využívaná diagnóza kolaborujících psychiatrů – znalců nesla název paranoia kverulans.

http://justicnispravedlnost.kocourkov.org/psychiatrizace-obecne/

Toto je ten nejohavnější a nejnelidštější způsob zneužití moci dané znalcům.

Jsou však i jiné způsoby použití těchto znalců. Například v souvislosti s tisíckrát skloňovanou korupcí. To se koupí nějaký ten hmotný statek za minimální peníz, lhostejno, zda pozemek, budova či muzejní artefakt, a tento se následně prodá státu či obci za několikanásobnou cenu. Stačí, když je vůle na obou stranách, zejména na straně představitele státní exekutivy či samosprávy, operace se naplánuje a zisk se rozdělí mezi zúčastněné. Koneckonců, říká se, že každý má svou cenu. V systému, kde zisk je povýšen na smysl života a kde nic není hanba, to platí obzvláště, krom toho i zde platí neoliberální doktrína o konkurenceschopnosti, takže náklady na promazání tohoto soukolí ve finále nebývají tak obrovské, jak by se naivnímu občanovi mohlo zdát. Správně uvažujícího arbitra najdete vždy, a kdo jsi ty, občane, že zpochybňuješ úsudek pana PhD? Že cena byla před nedávnem s bídou desetinová? No a? Soudní znalec se vyjádřil, máš-li zbytečných x desítek až stovek tisíc, můžeš si zaplatit znalce jiného. Pokud tento bude tvrdit opak toho, co tvrdí znalec náš, stejně je to o tom, na kterou stranu se přikloní soud. A koneckonců soudci taky platí hypotéky, leasingy, živí děti…n’est ce pas?

Nejkřiklavějším případem naprosto všiváckého a na zakázku dělaného posudku, který jsem dosud postřehla, byl vyhotoven v souvislosti s volbou prezidenta ČR ohledně podpisů na petici za kandidaturu Tomia Okamury. Znalec v něm vpodstatě tvrdí, že když se slijí dvě šedesátiprocentní slivovice, vznikne jedna slivovice stodvacetiprocentní a i kdyby vaše chuťové buňky a mozkové receptory  tvrdily opak, tak zní zákon a basta.

http://zpravy.idnes.cz/posudek-vnitra-na-scitani-chyb-dzc-/domaci.aspx?c=A121228_155655_domaci_jw

Takže logiku ponechme stranou, milé děti, až vás učitel či profesor vyrazí od zkoušek z matematiky za to, že jste pitomci, kteří neumí počítat, objednejte si soudního znalce.

Jak je možné, že se takové věci mohou dít a dějí? Důvodů je několik.

Za prvé, soudní znalci na rozdíl třeba od zubařů nejsou povinni být v jakékoli komoře. Ani z titulu svého oboru, ani z titulu své funkce soudního znalce jako takové.

Za druhé, soudní znalci jsou do své funkce jmenováni. A to právě těmi, kterým posléze slouží k přikrytí svinstev. http://www.znaleckyportal.cz/index.php?option=com_content&view=article&id=235:jak-se-stat-soudnim-znalcem&catid=204:znalelectvi-obecne&Itemid=306 – čtěte a plačte, zejména poslední odstavec. Znalce si prostě najmenují představitelé exekutivy dle svého uvážení. Což je přinejmenším zvláštní situace – takže oni jsou nezpůsobilí ve spoustě oborů a to natolik, že potřebují znalce z těchto oborů, avšak jsou způsobilí určit, kteří jedinci jsou způsobilí dělat soudního znalce. Hmmmmm….

Za třetí, soudní znalec nemusí nikomu sdělovat, jak ke svému závěru dospěl. Ani v těle posudku, ani na přímý dotaz u soudu. Takže když soudní znalec pro, dejme tomu stanovení ceny pozemku, použije metodu věštby z kuřecích vnitřností během úplňku za frenetického poskakování a zpěvu Hare Krišna, on je znalec, on ví, vše je v pořádku..

Za čtvrté, soudní znalec sice je ze zákona postižitelný, avšak zkuste to. Schválně. Já sama jsem žalovala znalce pro nepravdivý znalecký posudek a Okresním i Krajským státním zastupitelstvím mi bylo vysvětleno, že pokud nejsem spokojena se znaleckým posudkem, mám si zaplatit posudek jiný. Oni se tím zabývat nebudou. Tečka. Na druhou stranu – kdo by se jim divil? Jak chcete prokázat, že soudní znalec záměrně manipuloval výsledky, když pravděpodobně ani prokurátor nemá páku, jak přimět znalce, aby mu sdělil, jakým způsobem ke svým závěrům dospěl?

Nemám důvod se domnívat, že tento stav je zde omylem či nedopatřením. Jak už jsem v úvodu tohoto článku uvedla, systém – a zejména ten špatný – potřebuje arbitry pro svou zvůli. Těmi jsou znalci a to v první linii. Je důležité si uvědomit, kdo jsou ti lidé, kteří za pomoci zákonů, které schvalují, řídí naše životy. A o co jim jde. O naše blaho? Ani omylem. Jde jim jen o blaho jejich vlastní. O odklony státního majetku do jejich peněženek, o stálou funkčnost penězovodů/státních zakázek, na něž jsou přisátí. A také v neposlední řadě o to, aby jednoduše a elegantně odstranili každého, kdo by měl dost inteligence a vůle snažit se jim v tomto počínání zabránit. Nevěříte?

One thought on “Soudní znalci jako arbitři justičního bezpráví

Leave a Reply

Your email address will not be published. Required fields are marked *