Ženský pohled

Nebudu se zde sáhodlouze zabývat událostmi posledních dnů souvisejícími s tématem islamizace Evropy. Nemám ambici poskytovat zde výklady tohoto jevu, to už udělala spousta jiných. Navíc všichni víme, co se stalo, a všichni na to máme nějaký názor. Co mi však v médiích skutečně chybí, je vyjádření nějaké ženy. Opravdové a autentické ženy. Jak (a zda vůbec) vnímají naše politčky nebezpečí, které pro ně znamená právo šaríja…? Nebo mají z mně neznámých důvodů pocit, že jich se to netýká? Vždyť v prvé řadě to znamená, že by dopolitičkovaly! A ony nic…

Mám závažnou obavu, že naše dámy v politice se do této dostaly snad omylem. Že jsou to přesně ty, které si tam pánové vydržují na okrasu, aby ukázali, jak jsou převelice demokratičtí, přičemž tyto dámy umí ve skutečnosti jen jedinou věc – zeptat se pánů, jaké mají zaujmout stanovisko a podle toho se zařídit. Loutky bez duše, bez vize. Prázdné skořápky. A netýká se to jen politické scény naší.

Není to však problém jen našich dam. V tomto bodě musím zdůraznit, že skutečnost je taková, že všichni u moci jsou loutky. Nezáleží na tom, zda jsou řízeni za pomoci korupce, vydírání nebo prostě jen a pouze díky tomu, že k tomuto mají prostě intelektuální předpoklady, čímž myslím, že jsou to neschopní blbci. Jenže pánů se toto skutečně netýká až tolik. Podle statistik byla každá třetí žena někdy znásilněna – kolik pánů? – například…

Navíc bych v tomto bodě ještě vytkla skutečnost, že pětina pánů (prý) bez ohledu na společenské postavení tluče doma svou manželku. To je statistika. Která žena kdy měla doma takovýto exemplář, dobře ví, že tito jedinci jsou výrazní především svou bezohledností a cílevědomostí. Což je skvělý mix osobnostních rysů například pro budování politické kariéry.

Nosnou myšlenkou této úvahy pro mne je názor, který vyslovil realtivně nedávno jakýsi můj diskusní oponent na jednom nejmenovaném fóru nejmenovaného webu. Bylo to zhruba o tom, že právě ženy jako já jsou příčinou toho, že pánové ochotně přijmou šaríju. Že jsem odporná feministka a že mi patří to nejhorší, co tento islámský zákon ženám uchystal, a koneckonců dobře mi tak. Ještě dnes, když si přebírám dosah takovéhoto názoru, opravdu se mne zmocňuje strach.

Každý, kdo čte moje texty, nejen na tomto webu, ví, že jsem si prošla velmi odpornou zkušeností domácího násilí a ještě odpornější zkušeností s tím, jak tolerantně až podporujícně se k tomuto jevu staví výkonné orgány státní moci. A přesto mě nikdy nepřestane šokovat, jaké nenávisti jsou někteří muži schopni vůči ženám jen proto, že jsou to ženy – a mají dělohu. A není jich málo, je jich minimálně ona zmíněná pětina. Proč to tolik žen odmítá vidět? Nebo je to o tom, že ženy, které toto vidí, se mohou s kariérou v tomto takřka ryze mužském oboru, tedy v politice, rovnou rozloučit?

Ráda bych se obrátila na všechny dámy v politice; vždyť jde především o ně a hlavně o jejich dcery! Proč se tolik bojíte? Být feministkou není urážka, to si vymyslela ta pětina domácích násilníků, protože jen a pouze feministky mohou zapříčinit, že tito už nikdy nebudou mít absolutní moc nad svými obětmi. Plus, samozřejmě další magoři, kteří díky tomu, že ženy v našich zeměpisných šířkách mohou mluvit do toho, s kým chtějí mít sex, sex pravděpodobně nikdy mít nebudou. Přinejmenším určitě ne zadarmo.

Ano, uvědomuji si, že má vyjádření nejsou dvakrát diplomatická. Taky vím, že nejlépe se v životě mají ženy, které předstírají ty křehké a neschopné bytosti, kterými by nás leckteří pánové chtěli mít. Vím, že za tím vším je strach. Ale upřímně – teď bych se obrátila na pány – zná někdo kulturu, kde jsou zabíjeni novorození chlapečci pro jejich pohlaví? Je někde na světě místo, kde se selektivně uměle přerušují těhotenství, když je plod mužského pohlaví? Já vím o místech, kde se toto děje v opačném gardu… Opravdu je to to, co chcete?

 

Leave a Reply

Your email address will not be published. Required fields are marked *